Akumulace a využití dešťové vody

4
min read time
2022-09-21 14:16:47


Využití dešťové vody ve městech má celou řadu podob. V rodinných domech a domech určených pro bydlení lze dnes běžně uvažovat o čtyřech oblastech, kde je možné nahradit vodu pitnou vodou dešťovou a které společně tvoří až 50% spotřeby vody v domácnosti (viz tabulka). Jedná se o splachování WC, praní prádla, úklid a závlahu zahrad. V  kancelářských a veřejných budovách se vedle splachování a úklidu dá dešťová voda využít také pro chlazení s využitím tepelných výměníků či prostřednictvím zelených stěn a fasád. Ve veřejném prostoru lze dešťovou vodu využít k závlaze městské zeleně, případně ke kropení ulic v období vysokých teplot.


V poslední době se stále více objevují technická řešení, která rozšiřují použití srážkových vod i na osobní hygienu, dešťovou vodu je však v tomto případě nutno odpovídajícím způsobem hygienicky zabezpečit – obvykle ultrafiltrací, případně v kombinaci s UV zářením nebo dávkováním chloru. V závislosti na předpokládané kvalitě srážkové vody je možné předčištění rozšířit ještě o filtraci přes aktivní uhlí.

 

Tabulka - Využití vody v domácnostech (upraveno z BGW, 2011)

Činnost Podíl na denní spotřebě v %
 Koupání, sprchování     36
 Praní prádla     12 
 Splachování WC     27
 Mytí nádobí      6
 Závlaha      4 
 Jídlo a pití      4 
 Úklid      2
 Další malé podíly      9
 Celkem  100


Vzhledem k celkové úrovni znečištění atmosféry a odvodňovaných ploch jsou jediným relevantním zdrojem pro sběr dešťové vody střechy nemovitostí. Dešťovými svody je voda sváděna do akumulačních nádrží, ze kterých je dále distribuována do budovy či na pozemek jako voda užitková. 


I voda ze střech nemovitostí je znečištěna látkami z atmosféry a oplachem střešních ploch. Proto je pro udržení kvality vody v nádrži doporučeno před přítok do akumulační nádrže umístit filtr pro zachycení hrubých nečistot. V případě svodu vody ze zelených střech by se mělo jednat o střechy s extenzivním hospodařením, na kterých nejsou používána žádná hnojiva a půdní substrát obsahuje minimální podíl humusu.


Nejvhodnější umístění akumulačních nádrží je buď vně budovy v zemi, nebo uvnitř budovy ve sklepeních tak, aby byla nádrž chráněna před slunečním svitem a akumulovaná voda měla stálou nízkou teplotu. U nádrží vně budov musí být nádrž umístěna v nezámrzné hloubce. U nádrží uvnitř budov se doporučuje vybavit místnost, kde je nádrž umístěna odvětráním pro redukci zápachu a snížení vlhkosti v místnosti.


Voda je rozváděna v budově či po pozemku samostatnými rozvody k místu spotřeby čerpáním z jímky. Základními prvky systému rozvodu vody jsou domovní vodárna, filtrační jednotka, vodoměr a záložní přívod pitné vody do systému pro pokrytí případného nedostatku vody dešťové. Přívod pitné vody je vždy zaústěn nad maximální hladinu nadržení v akumulační nádrži, nebo nad hladinu vody v zásobní nádrži domovní vodárny do volna tak, aby nedošlo k přímému styku dešťové a pitné vody v distribuční síti (prevence hygienického rizika). Vybavení rozvodu vody je ovlivněno způsobem využití, např. v případě používání vody pouze pro závlahu lze použít systém výrazně jednodušší.


Hlavní akumulační nádrž má být vybavena bezpečnostním přelivem, zaústěným do vsakovacího objektu, povrchových vod či kanalizace.


Typický systém pro užívání srážkové vody s akumulační nádrží umístěnou vně budovy je na obrázku. 

Schéma systému pro užívání srážkové vody s akumulační nádrží umístěnou vně budovy
Obrázek - Schéma systému pro užívání srážkové vody s akumulační nádrží umístěnou vně budovy (upraveno dle Wasserwirtschaftsamt Hof Bayern, 2011).


Podstatou návrhu akumulačního objemu nádrže je bilance mezi objemem dešťového přítoku do nádrže a odběrem užitkové vody z nádrže ve sledovaném období. Objem přítoku je závislý na sběrné ploše, místním ročním úhrnu srážek a ztrátách při tvorbě povrchového odtoku. Do ztrát se uvažuje ztráta na filtru, kterou lze uvažovat přibližně jako 10% srážkového odtoku z redukované plochy (ÖNORM B 2572, 2005). Spotřeba vody je dána způsoby užívání vody. Spotřeba WC se pohybuje u klasických splachovacích systémů v rozmezí 35 – 45 l/os/den (ÖNORM B 2572, 2005).  U úsporných systémů však může být spotřeba na splachování WC pouze 18 l/os/den (Krejčí a kol, 2002). Pro praní prádla se uvažuje s hodnotami okolo 12-18 l/os/den. Spotřeba užitkové vody na úklid domácnosti je do bilance zahrnuta 1-2% ze specifické denní spotřeby pitné vody. Spotřeba vody pro závlahu zahrad je závislá na poloze, klimatu, druhu vegetace, vlastnostech půdy a velikosti zavlažované plochy a je nutné ji vždy spočítat individuálně.


Celkový objem akumulační nádrže se obvykle navrhuje na 0,7 až 2 násobek průměrné měsíční spotřeby, případně na 0,7 až 2 násobek průměrného měsíčního přítoku do nádrže, je-li přítok menší než uvažovaná spotřeba.


Zdroje:
Bundesverband der deutschen Gas- und Wasserwirtschaft (BGW) [online]. c2011. Dostupný z WWW: http://www.bgw.de
Umwelttipps für den Umgang mit Wasser für Hausbesitzer. [online]. C1999. Wasserwirtschaftsamt Hof Bayern [cit. 2011-09-26]. Dostupný z WWW: <http://www.wwa-ho.bayern.de/.
ÖNORM B 2572. Grundsaetze der Regenwassernutzung, 2005
KREJČÍ at al. (2002). Odvodnění urbanizovaných území – koncepční přístup. NOEL2000, Brno.