Problematika chytrých měst je v současné době aktuální a spolupráce mezi univerzitami a veřejným a soukromým sektorem může přinést celou řadu praktických řešení. Přesto se však ve výuce s tímto tématem setkala pouze třetina studentů. Vyplývá to z unikátního průzkumu, který mezi studenty českých technických univerzit iniciovala společnost Wavin Ekoplastik.
Chytré město (Smart City) fungující na základě moderních technologií se dokáže chovat jako propojený ekosystém, který monitoruje a řídí dopravu, osvětlení, likvidaci odpadu či hospodaření s vodou a dalšími zdroji, a snižuje tím zátěž na životní prostředí. Systém sbírá obrovské množství dat, které analyzuje a podle okolností dále zpřístupňuje občanům nebo dodavatelům. Příkladem takového chytrého řešení pro města může být řízení nakládání s odpadem. Chytrý odpadkový koš upozorní subjekt odpovědný za odvoz odpadků ve chvíli, kdy je plný. Zároveň se žádostí o likvidaci odpadu dokáže dodat i analýzu o svém obsahu. U hospodaření s vodou mohou zase senzory detekovat úniky vody z rozvodné sítě či extrémní odběry anebo monitorovat srážkové vody a řídit jejich efektivní využití.
Průzkum ukázal, že tématika chytrých měst je zajímavá i pro studenty českých technických škol a rádi by se jí v rámci výuky věnovali intenzivněji. Největší potenciál využití Smart City řešení vidí v odpadovém hospodářství a vodní infrastruktuře (40,0 %) a v dopravě (24,7 %). Přes 75 % studentů je také přesvědčeno o tom, že chytrá řešení v oblasti vodohospodářství dokáží zmírnit dopady prudkých přívalových dešťů souvisejících se změnami klimatu. I přesto, že se s těmito tématy ve výuce setkala jen třetina respondentů průzkumu, v rámci své budoucí profese se rozvoji Smart City technologií chce věnovat 36 % dnešních studentů.
Tato témata se na většině škol zatím zmiňují jen okrajově a zřídka, objevují se však již školy, které chytré technologie do svých studijních plánů a dalších aktivit intenzivně zařazují: „Na ČZU reagujeme na potřeby a požadavky společnosti, chytré technologie se tak stále více stávají součástí studijních programů, ale i vědy a výzkumu v podobě konkrétních opatření, jako je například projekt Chytré krajiny proti suchu a povodním Centra pro vodu, půdu a krajinu při ČZU, ” uvádí Jana Kašparová, tisková mluvčí České zemědělské univerzity v Praze.
„Vedle technologií by se budoucí projektanti a experti na urbanizaci měli věnovat využití prvků tzv. inteligentní urbanizace, jakou jsou například zelené střechy, propustné povrchy, retenční mechanismy, či oddělená dešťová kanalizace od splaškové. Naše školicí středisko, kde si studenti mohou veškeré prvky osahat a vyzkoušet jejich funkčnost, je jim pro demonstraci přínosů plně k dispozici,“ říká David Penc, marketingový manažer společnosti Wavin Ekoplastik.
Tento trend podporuje i vedení hlavního města Prahy. „Každý občan Prahy by měl svědomitě nakládat s prostorem, ve kterém žije, a zamyslet se nad tím, jak do svého života zavést opatření v reakci na vyhlášení klimatického závazku města. Nikdy není pozdě začít se snižováním produkce odpadu nebo vyšším využíváním městské hromadné dopravy na úkor osobních automobilů v centru města. Tak, aby se nám v Praze všem dobře žilo. Dále velmi podporuji výsadbu zeleně nejen v centru města. Prostor, ve kterém jsou stromy, má až o dva stupně nižší teplotu než okolí. Zeleň také osvěžuje vzduch nebo pohlcuje prach a CO2 a celkově dotváří prostředí přirozenější pro život,“ uvedl Zdeněk Hřib, primátor hlavního města Prahy.
Graf: V jaké oblasti Smart City vidí největší potenciál studenti českých technických univerzit?
Průzkumu se zúčastnilo 178 studentů technicky orientovaných kateder ČVUT a ČZU v Praze a VUT v Brně.
