I přesto se však může stát, že srážka nad městem je extrémní a intenzita povrchového odtoku je taková, že dochází k překročení kapacity všech prvků odvodnění, včetně samotné stokové sítě a/nebo drobných městských toků. Důsledkem je zaplavení různě velkých částí města. Příkladem takovéto události může být průtrž mračen nad Kodaní v červenci 2011, kdy během 2 hodin spadlo 150 mm srážek (odpovídá 1000 letému dešti!). Přetížení vodohospodářské infrastruktury a zaplavení rozsáhlých oblastí vedlo ke škodám ve výši jedné miliardy euro (viz první obrázek).
Města proto musí myslet nejenom na zadržení vody při běžných srážkových událostech, ale i na svoji ochranu během extrémních dešťů. Typickými opatřeními jsou dočasné retenční prostory, kterými mohou být například parky či hřiště s vhodně modelovaným terénem, které dokáží zachytit část odtoku extrémní srážky, pžřípadně vhodně zvolená síť tzv. povodňových ulic, které dokáží odtok bezpečně převést mimo zásatvbu (viz druhý obrázek).
Obrázek. Důsledky extrámního deště v Kodani (zdroj: City of Copenhagen)
Obrázek. Možné řešení tzv. povodňové ulice, která v případě extrémní srážky slouží jako koryto přo bezpečné převedení odtoku. Klasické uspořádání (nahoře), nové uspořádání (dole) (zdroj: Ramboll a Ramboll Studio Dreiseitl)
ZDROJE:
- ČSN 75 9010 Vsakování srážkových vod, Sweco hydroprojekt, 2012.
- TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami, Sweco Hydroprojekt, 2013.
- The City of Copenhagen. Cloudburst management plan, 2012.
