Kvůli velkému množství zastavěných a zpevněných ploch hrozí dnešním městům celá rada problémů souvisejících s klimatickými změnami. Jak je vidět i v každodenních zprávách, městské oblasti často postihují povodně, místní záplavy a extrémní vedra, které negativně ovlivňují život obyvatel. Řešení je přitom snadné – změna přístupu k hospodaření s vodou.
Řešení? Změna přístupu k využívání vody!
Déšť nic nestojí a je zdrojem veškerého života. Když ho vypustíme do kanalizace, stává se z něj odpad. To ale není nutné. Dešťová voda může být ve městě velmi užitečná. Ochlazuje, živí rostliny, doplňuje spodní vody a lze s ní v mnoha případech nahradit vodu pitnou. V novém oddělení společnosti Wavin, které se zaměřuje na zvládání klimatických změn ve městech, se na vodu díváme jinak. Dešťová voda je podle nás surovina, nikoli odpad.
Nedostatek vody je vážný problém, nejen v „horkých a suchých“ částech světa, ale i u nás. Musíme s ní tedy nakládat zodpovědněji, například s pomocí systémů umožňujících její opakované využití.
Při práci s městy po celém světě jasně vidíme, kde všude lze hospodaření s vodou vylepšit. Dobrou zprávou přitom je, že mnohá města už začínají jednat a upravovat urbanistické studie pro budoucí potřeby.
Proč jsou modrozelené střechy lepší než běžné zelené?
Modrozelené střechy jsou technologií budoucnosti přinášející jednoduchý způsob hospodaření s dešťovou vodou ve městech. Tvoří je vrstva vegetace a vrstva vody. Umí zadržet vodu a s pomocí vegetace čistit vzduch a vyrovnávat teplotní rozdíly. Zahrnují inteligentní technologie a zmírňují dopad urbanizace na místní vodní rovnováhu a městské ekosystémy.
S technologií Wavin PolderRoof jsme vytvořili novou generaci modrozelených střech, lepších prakticky v každém ohledu. Inspiraci čerpáme ze způsobu, jakým nizozemští farmáři již od středověku pracují s vodními poldery: Vytvářejí krajinu s příkopy a vyvýšenými hrázemi, která dokáže pojmout záplavovou vodu, jež je následně řízeně odčerpávána do kanálů, řek a do moře. Tyto tradiční pracovní postupy přenášíme do moderní doby – naše střechy aktivně hospodaří s dešťovou vodou téměř bez nutnosti ručního zásahu.
Wavin PolderRoof aneb úplně jiná střecha
Díky technologii Wavin PolderRoof se tedy z ploché střechy stává inteligentní kontrolovaná nádrž na vodu s funkcí vnitřního zavlažování. Střechu tvoří retenční prostor o výšce 8,5 nebo 16 cm, který je vybaven inteligentní řídící jednotkou, jež sbírá a vyhodnocuje meteorologická data a informace ze senzorů rozmístěných na střeše a v nádrži. Jde o jakýsi „mozek“ celého systému, který díky vysokému výpočetnímu výkonu dokáže nejlépe rozhodnout, jak nejvhodněji nashromážděnou vodu využít. Úroveň hladiny vody může regulovat podle potřeby rostlin, podle střednědobé či dlouhodobé předpovědi počasí nebo podle lokální aktuální situace. Veškeré informace je pak možné sledovat na monitoru.
Hlavním cílem je ovšem snaha o dosažení kladné vodní bilance a zadržení co největšího množství vody potřebné pro rostliny, ale také pro odpařování, chlazení budov nebo opětovné využití.
Instalace i údržba systému Wavin PolderRoof je díky jeho jedinečné konstrukci snadná. Hodí na jakýkoli typ ploché střechy, ať už jde o klasickou zelenou střechu, střešní zahradu, nebo střechu se solárními panely.
Stáhněte si brožuru o řešení Wavin PolderRoof - řešení pro zvládání klimatických změn ve městech.
Wavin PolderRoof je prokazatelně účinnější než jiné typy střech.
Jednou z největších výhod modrozelených střech je schopnost zadržet vodu z přívalových dešťů, která by jinak veškeré odtekla do kanalizace. Vegetační i retenční vrstva společně dešťovou vodu absorbují a do kanalizace jí odteče méně. Je to důležité hlavně ve městech, kde zastavěná plocha brání zasakování. V rámci nizozemského projektu RESILIO, jehož cílem bylo v Amsterodamu vytvořit 10 000 metrů čtverečních modrozelených střech na obecních i soukromých domech, vědci zjistili, že běžná zelená střecha zachytí 30 %, srážek, jednoduchá modrozelená střecha až 50 % a střecha PolderRoof téměř 90 %. [1]
Další velkou výhodou je zjednodušení údržby, která je nutná pro zachování zdraví rostlin. Rostliny na střeše je nutno zalévat, což je časově i finančně náročné. Dobrou zprávou je, že při použití systému PolderRoof se výrazně snížil počet suchých dnů [2], takže rostliny není třeba zalévat pitnou vodou.
V průzkumech z let 2018 a 2022 vědci zjistili, že potenciální míra odpařování na střechách PolderRoof v horkých letních dnech je přibližně 70 % oproti pouhým 30 % u tradičních zelených střech. [2, 3] Střechy Polder Roof se tak více podílí na snižování teploty a omezuje se díky nim celkový účinek městského tepelného ostrova (městský tepelný ostrov = města jsou výrazně teplejší než okolní venkovské oblasti vzhledem k teplu pohlcovanému budovami a dlažbou).
Modrozelené střechy mohou také snížit množství absorbovaného tepla, takže v létě nepotřebujeme tolik energie na chlazení, zato v zimě střecha izoluje a lze tak méně topit. V porovnání s tradiční černou střechou klesá na PolderRoof teplota až o 6 °C, přímo na povrchu až o 17 °C a uvnitř cca o 2,5 °C. [1, 4, 5, 6]
Lepší koloběh vody ve městech
Střechy Wavin PolderRoof tedy představují skutečnou revoluci v ekologickém pojetí budov. Spojují v sobě všechny výhody tradičních zelených střech a jednoduchých modrozelených střech, které se týkají hlavně odvádění dešťové vody, zlepšení kvality ovzduší a snížení efektu městského tepelného ostrova.
V kombinaci s dalšími přírodními, hybridními nebo technickými řešeními, mezi něž patří např. systémy pro ochranu kořenů a zavlažování městských stromů, podzemní retenční nádrže nebo systémy pro filtraci vody, nabývají inteligentní modrozelené střechy na významu coby stále důležitější řešení pro aktivní podporu koloběhu vody. Jsou rovněž klíčem k vyrovnané bilanci spotřeby vody pro jednotlivé budovy i celé čtvrti. Jen tak se mohou vytvářet města příjemná pro život a může se zlepšit kondice městských ekosystémů.
Zdroje
[1] RESILIO. (2022). RESILIO Final report: A roof journey. Amsterdam.
[2] Cirkel, D. G., Voortman, B. R., van Veen, T., & Bartholomeus, R. P. (2018). Evaporation from (Blue-) Green Roofs: Assessing the benefits of a storage and capillary irrigation system based on measurements and modeling. Water, 1253.
[3] Busker, T., de Moel, H., Haer, T., Schmeits, M., van den Hurk, B., Myers, K., . . . Aerts, J. (2022). Blue-green roofs with forecast-based operation to reduce the impact of weather extremes. Journal of Environmental Managements, 113750.
[4] Vulperhorst, B. (2021). Voor een toekomstbestendige stad met blauwgroene daken. Amsterdam: Hogeschool van Amsterdam.
[5] Mora, R. (2022). Connected blue-green roofs in the Marine North-West coars climate of North-America. Vancouver.
[6] V Hamel, A. (2021). Towards climate resilient green-blue roofs. Delft.
