Voda se stává klíčovým tématem měst budoucnosti. Koncept „čisté nulové spotřeby vody“ (Net-Zero Water Usage) nabízí vizionářské řešení: budovy a čtvrti by měly svou spotřebu vody plně pokrývat z místních zdrojů – tedy z dešťové a šedé vody. Co zní technicky ambiciózně, je dnes již naprosto reálně možno naplánovat – a otevírá nové perspektivy pro architekty i urbanisty.
Klimatická změna vyžaduje radikální přehodnocení způsobu, jakým vodu využíváme. Dlouhotrvající období sucha se střídají s extrémními přívalovými srážkami – dvě klimatická extrémní situace, které staví naše města před vážné výzvy. Zároveň je zásobování pitnou vodou již dnes v mnoha regionech napjaté. Právě zde přichází ke slovu koncept Net-Zero Water Usage, který usiluje o to, aby si budovy a čtvrti vytvořily vodní rovnováhu – využitím lokálně dostupné dešťové a šedé vody.
Místo toho, aby byla nevyužitá dešťová voda odváděna do kanalizace, je na místě zachycována, filtrována a znovu využívána – například pro zavlažování, chlazení nebo splachování toalet. Ve spojení s recyklací šedé vody tak vzniká uzavřený vodní cyklus, který téměř nepotřebuje dodávku čerstvé vody z vnějších zdrojů. Cílem je, aby množství vody, které budova nebo čtvrť odebere z přírodního koloběhu, bylo plně vyváženo jejím navracením, skladováním a odpařováním.
Tento přístup otevírá nové možnosti i pro architekturu. Střechy se mění ve vodní zásobníky, fasády se stávají odpařovacími plochami a zelené prostory hrají aktivní roli v hospodaření s vodou. Systémy jako Wavin PolderRoof ukazují, jak lze tyto myšlenky realizovat v praxi – pomocí senzorů, chytrého řízení a dynamického vodního zásobníku na střeše.
Úspěšné provedení začíná u pochopení místního vodního rozpočtu. Ten určuje, kolik vody je na místě k dispozici a k čemu ji lze využít. Na tomto základě lze efektivně kombinovat retenční systémy, vsakování, zeleň a technické komponenty. Zvláště v raných fázích plánování je možné propojit ekonomické, ekologické a designové cíle do harmonického celku.
Net-Zero Water Usage znamená víc než jen technické řešení – je to projev odpovědného přístupu ke stále vzácnější přírodní surovině. Architekti a urbanisté mají jedinečnou příležitost přispět promyšlenými vodními koncepty k větší odolnosti měst. Ten, kdo vodu nejen spotřebovává, ale i formuje, vytváří budovy, které obstojí dlouhodobě – ekologicky, ekonomicky i společensky.