Kdy přesně jste začal vnímat, že voda v krajině ubývá?
Jelikož jsem vášnivý houbař a obecně miluji procházky lesem, nejdříve jsem si tuto skutečnost uvědomil skrze prázdný košík. Tam, kde mohl člověk dříve praváky decimovat kosou, dnes aby byl rád za každou „babku“.
Jaká systematická řešení v boji se suchem může dělat stát, potažmo municipality?
Jednoznačně je třeba zadržovat vodu v krajině. A to vícero způsoby. Naši předci vodu cíleně odváděli z krajiny, aby ji mohli lépe obhospodařovat. Toto zvrátit bude chtít čas a odhodlání.
Jak se k hospodaření s vodou dnes staví zástupci firem, kteří staví nebo rekonstruují své budovy a areály? Vidíte nějaký trend?
Dnes už si naštěstí většina odpovědných lidí tuto problematiku připouští a nutno dodat, že legislativa tomu jde naproti. Nyní již třeba těžko postavíte např. skladovou halu bez toho, aniž byste řešili vsakování či zadržování vody odtékající ze zpevněných ploch.
Dělají investoři v něčem chyby nebo chápou všechny specifika práce s dešťovkou?
Investoři dnes již většinou vědí, že to mají řešit. V čem již více tápou, je způsob jak to provést. Jaké řešení je pro ně nejvhodnější technicky, finančně i kvalitativně.
Lze sledovat v případě úspěšných realizací i pozitivní ekonomické dopady? Může zadavatel projektu na chytrých stavebních řešeních v dešťovce ušetřit, případně vydělat?
Ale jistě. Správné hospodaření s dešťovou vodou má nepochybně ve výsledku i pozitivní ekonomické dopady. Zadržovanou vodu můžeme znovu využívat bez toho, abychom ji nechali odtékat do kanalizace. Pokud máte dům, můžete nashromážděnou vodou třeba zalévat zahradu. Můžete ale jít ještě dál a napojit na tuto vodu i celý dům.
Co vy osobně považujete za nejzdařilejší projekt hospodaření s vodou, na kterém se Wavin podílel?
Těch zdařilých projektů se povedla spousta, ale pokud musím nějaký jmenovat, zvolím třeba jeden z těch největších. Wavin dodal na stavbu logistického parku ve Mstěticích u Prahy retenční nádrž o nemalém objemu přes 1700 m3.
Retenční nádrž o objemu 1700 m3 pro projekt logistického parku Mstětice. Zdroj: Wavin
Lze říci, které řešení hospodaření s dešťovkou je nejúčinnější nebo to vždy závisí na dané lokalitě, místu a prostoru?
Určitě to vždy závisí na okolnostech. Před každým návrhem se musím seznámit s celou situací a vyhodnotit možná řešení především s ohledem na hydrogeologické podmínky, prostor, požadavky správce kanalizace atd.
Je něco, co fungovalo / stačilo před např. 15 lety, ale dnes musí být nahrazeno účinnějším řešením?
Byla doba, kdy lidé ve vztahu k zasakování či zadržování vody znali jen štěrk a beton. Dnes již víme, že možností je daleko více. Často nejvhodnější alternativou jsou modulární nádrže z plastových boxů, ideálně těch s možností revize a čištění.
Vznikají nová a inovativní řešení, která budou za pět deset let standardem?
Ano, určitě vznikají. Každé nové řešení to má ale na začátku těžké, protože české stavebnictví je lehce zkostnatělé. Naštěstí je stále více lidí, kteří se nebojí inovativních řešení a uvědomují si jejich přínos. Z našeho sortimentu se jedná třeba o novou, geniálně jednoduchou dešťovou vpusť, nebo novou generaci vsakovacích boxů Aquacell a Q-Bic Plus.
Instalace boxů Q-Bic Plus, zdroj: Wavin
Existuje nějaká nová technologie, která by mohla řešením v dešťové vodě pomoci?
Napadá mě například systém StormHarvester, který umožňuje akumulaci dešťové vody pro nepřetržité opětovné použití. Když předpověď hlásí déšť, prediktivní technologie systému automaticky upraví hladinu vody v nádrži, aby byla zajištěna dostatečná kapacita pro zadržování dešťové vody – proces se opakuje s příchodem dalších srážek. Další výhodou je, že vsakovací nádrže si nyní poradí s nízkou propustností půdy. Vsakování tak může probíhat jak dlouho bude potřeba. Pouze v případě, že systém zaznamená další intenzivní srážky, bude zásoba vypouštěna, aby se uvolnil prostor pro nový nátok vody.
Vizualizace systému StormHarvester, zdroj: Wavin
