Na důsledky klimatických změn jsou asi nejcitlivější velká města a zastavěné oblasti. Kvůli velkému podílu nepropustných ploch musí čelit zejména častým lokálním záplavám a vlnám veder. Řešení těchto problémů je přitom snadné, stačí změnit přístup k využívání vody, zejména té dešťové. Tu je vhodné akumulovat a dále hospodárně využívat.
Pomáhají s tím i tzv. modrozelené střechy, které dále rozvíjí koncepci tradičních zelených střech. Modrozelené střechy podobně jako jejich zelení předchůdci přináší zeleň na ploché střechy staveb, čímž přispívají k čistějšímu vzduchu a eliminaci teplotních rozdílů, navíc ale umožňují chytré využití dešťové vody zachycené ve speciálních nízkých retenčních nádržích. Tato inovativní technologie počítá s víceúčelovým využitím střešních prostor, díky čemuž se stává důležitou součástí ekologického urbanismu a nástrojem pro adaptaci na klimatické změny.
Klimatické změny jsou velkou výzvou pro celý svět. Stále častěji dochází k silným přívalovým dešťům i k vlnám veder, které s sebou na jedné straně nesou lokální záplavy, na druhé straně lesní požáry, dlouhotrvající sucho, nedostatek podzemních vod a neúrodu. To vše má vážný dopad na lidské zdraví a kvalitu života.
Zprávy o počasí navíc jasně ukazují, že se tento alarmující trend neustále zhoršuje. Teploty rostou a počet deštivých dnů obecně klesá. Když už prší, jde obvykle o silné přívalové deště. Vyschlá půda ale nedokáže nárazový velký objem vody absorbovat, a voda proto končí v kanalizacích, které ale často kapacitně nevyhovují.
Dešťová voda jako surovina
Je jasné, že čelíme naléhavým výzvám. Aby města byla v budoucnu odolnější vůči všem těmto změnám, je nutno vzít klimatické otázky v úvahu již při urbanistickém plánování. V prvé řadě je nutné zavést vhodné hospodaření s dešťovou vodou. Ta se v minulosti jednoduše sváděla do kanalizace, dnes je ovšem zapotřebí vracet ji přírodě anebo ji využít pro samotné fungování budov a měst.
Díky tomuto přístupu přestává dešťová voda představovat problém. Když ji necháme zasakovat nebo ji využijeme k jinému účelu, odlehčíme kanalizaci a zabráníme nedostatku vody i tepelnému stresu. Ten vzniká v důsledku rozpálených asfaltových a betonových ploch, jejichž vinou je ve velkých městech v noci až o 10 stupňů více než na přilehlém extravilánu. Tímto způsobem se vytvářejí tzv. městské tepelné ostrovy (Urban Heat Islands, UHI).
Střechy mají velký potenciál
O možnostech, jaké v městských oblastech nabízejí střechy, se v poslední době mluví stále častěji. Protože v rámci měst zabírají velkou plochu, je vhodné je využívat i k jiným účelům než jen na ochranu budov před deštěm a větrem. Prvním krokem byla jejich transformace na užitkové či okrasné zahrady a místa odpočinku. Tyto tzv. zelené střechy, které tvoří vrstva substrátu s vegetací a pod ní drenážní fólie pro odvodnění, představují také přirozené prostředí pro ptáky a hmyz, tím pádem přispívají k vyšší biodiverzitě. Kromě toho absorbují škodlivé látky z ovzduší, díky vypařování vlhkosti ochlazují okolí během horkých dní. Důležitou roli mají i při zlepšování klimatu v budovách, v létě je totiž ochlazují a v zimě slouží jako tepelná izolace.
Modrozelené střechy umožňují dynamické hospodaření s dešťovou vodou.
Abychom ovšem potenciál střech plně využili, musíme se přestat omezovat na současný koncept čistě zelených střech. K efektivnímu hospodaření s vodou potřebujeme chytré střechy, tzv. modrozelené. U nich se pod zeminou s vegetací nachází speciální nízká retenční nádrž pro shromažďování dešťové vody, jejíž míru naplnění řídí inteligentní technologie. Dešťová voda tak v době přívalových dešťů zůstává na střeše k jejímu pozdějšímu využití, anebo se dostává do kanalizace se zpožděním a kontrolovaně, a tudíž nedochází k jejímu přetížení.
Inteligentní řešení
Naopak, když přijde sucho, lze akumulovanou vodu na ploché střeše využít k chlazení budovy, k zavlažování zelených ploch a dalším účelům. Na rozdíl od standardních retenčních systémů, které jsou vybaveny běžnou výpustí s ventilem, využívají modrozelené střechy (např. Wavin PolderRoof) inteligentní řídící jednotku, která na základě dat ze senzorů měřících množství vody na střeše a dle předpovědi počasí rozhoduje, jak vodu v nádržích využít co nejudržitelnějším a nejlepším způsobem podle aktuální situace.
Vylepšená energetická účinnost
Moderní způsoby hospodaření s dešťovou vodou jsou pro budoucí vývoj měst nesmírně důležité i proto, že globálně hrozí, že městům dojde vlivem klimatických změn do roku 2050 voda. Modrozelené střechy Wavin se svou schopností zadržovat vodu mohou být součástí komplexního řešení tohoto problému. A navíc mají pozitivní vliv na energetickou účinnost budov. Během horkých letních dnů běží v domácnostech i v kancelářích klimatizace, aby se v nich dalo vydržet. Díky chytrým modrozeleným střechám to nemusí být tak často nutné – střechy mohou totiž budovy a jejich interiéry rovněž ochlazovat.
Průzkumy dokazují účinnost technologie
V létě 2020 proběhla na budově nizozemské technické univerzity v Delftu studie, v níž se porovnával vývoj teploty pod běžnou a pod modrozelenou střechou. Studie potvrdila jasný chladicí účinek modrozelené střechy (viz A. van Hamel, Towards climate resilient green-blue roofs. Defining the strengths and weaknesses of green-blue roofs regarding temperature management and water storage, 2021). Uvnitř budov s modrozelenou střechou i na střeše samotné bylo v porovnání se sousední budovou s běžnou střechou téměř vždy o něco chladněji: uvnitř až o 2,5 stupně, na střeše pak až o 6 stupňů. Modrozelené střechy se ovšem hodí i v chladných měsících, kdy fungují jako další vrstva tepelné izolace.
Chytré modrozelené provedení se nejlépe hodí na ploché střechy. Je ovšem nutno projektovat střechu na vyšší nosnost (až o 100 kg/m2).
Jak jsou dnešní města klimaticky odolná?
Pro města i jejich obyvatele je klíčové kriticky zhodnotit jejich klimatickou odolnost a adaptabilitu. Ve vztahu k hospodaření s teplem je nutné si položit především následující otázky:
- Jak velké jsou teplotní rozdíly mezi městem a okolním venkovským prostředím (tepelný ostrov)?
- Předpovídají se do budoucna další vlny veder?
- Jaký je poměr nepropustných zpevněných ploch vůči zeleni a vodním plochám ve městě?
Ve vztahu k hospodaření s dešťovou vodou jsou na místě následující otázky:
- Jaký podíl má na celkovém kanalizačním systému jednotná kanalizace?
- Na jakou intenzitu deště je kanalizace dimenzovaná?
- Jaké riziko představují pro město přívalové deště?
- Jaký je poměr nepropustných zpevněných ploch vůči zeleni a vodním plochám ve městě?
Projektanti a odpovědní pracovníci městských úřadů by měli o problémech s vodou vážně přemýšlet a spoléhat se na silné partnery, například na společnost Wavin, pro kterou je moderní hospodaření s dešťovou vodou hlavním předmětem činnosti.
Stáhněte si brožuru o řešení Wavin PolderRoof pro zvládání klimatických změn ve městech.
