Řešení pro dešťovou vodu jsou nezbytná, pokud chceme vybudovat města odolná proti rozmarům počasí. Je nutné, aby se zapojila celá řada lidí a společně navrhla a vybrala systémy, které zvládnou odvádění vody, čištění, zasakování a v případě potřeby i řízené vypouštění.
Škody způsobené lokálními povodněmi nebo bouřkami dosahují stovek milionů korun ročně. Průzkum mezi starosty českých měst ukázal, že 57 % z nich považuje investice do odpadní sítě za urgentní, 68 % již do moderní dešťové kanalizace investuje. Průzkumu se zúčastnilo více než 100 českých měst nad 8.000 obyvatel.
Přečtěte si zajímavý článek o tom, jak urbanizace mění lokální koloběh vody a jak to umocňuje klimatická změna. Jaký vliv to může mít na kvalitu životního prostředí ve městech?
Uliční vpust spojuje povrch města (zpravidla uliční prostor) a stokovou síť. Je prvním objektem, který při nedostatečné kapacitě (hltnosti) může zamezit bezpečnému odvedení dešťového odtoku z městského povrchu a být příčinou lokální záplavy.
Od přelomu 60. a 70. let 20. století se ve světě mění vnímání úlohy dešťové vody ve městech. Postupně se ustupuje od co nejrychlejšího odvedení dešťové vody stokovou sítí a začíná se uplatňovat princip jejího zadržení a využití v městském prostoru, případně alespoň zpomalení jejího odtoku.
V případě vsakování srážkových vod či jejich odvádění do povrchových vod může významnější znečištění srážkového odtoku znamenat potřebu různě sofistikovaného předčištění.
Co patří mezi typické znečišťujicí látky?
Vsakování je dle současného právního rámce (Vyhláška č. 501/2006 Sb.) prioritním způsobem hospodaření se srážkovými vodami. Co to v praxi zmanemá? Vsakování tak musí být vždy prověřeno jako první možnost odvodnění stavby. A co dělat v případě, kdy je vsakování prokazatelně vyloučeno?
Vegetační střechy dokáží vypařit až 80% srážkové vody, která na ně dopadne. Ale nejen proto jsou zelené střecchy pro hospodaření s dešťovými vodami užitečné.
Využívání dešťové vody v budovách je řešení, které pomáhá s ochranou vodních zdrojů, protože nahrazuje část spotřeby vody pitné. Přestože ale dešťovou vodu jímáme z nejméně znečištěných povrchů, zpravidla střech, stále obsahuje určité množství znečištění. Vzniká tedy při jejím použití v domácnosti zdravotní riziko?
Co dělat v případech, kdy dešťovou vodu nemůžeme vrátit do lokálního vodního koloběhu a nemáme možnost ji využít? Řešením může být alespoň zpomalení jejího odtoku před zaústěním do vodního toku či jednotné kanalizace.
Jak bezpečně odvést vodu, přijde-li větší déšť a jednotlivé objekty hospodaření se srážkovou vodu takové množství vody nedokáží pojmout?